Tak je tady v té naší Praze krásně. Všude sníh, bílo, skoro jako v Liberci při MS v klasickém lyžování. Ale my tady raději hrajeme šachy, mafiánské šachy. Zvláštností mafiánské hry v šachy, oproti běžným pravidlům hry je, že nikdo neprohrává. Hra začíná. Partie se zpočátku vyvíjí velice opatrně, obezřetnými tahy pěšci. Chvíle napětí nastává, když se čeká na výrok rozhodčího o platnosti změn v počtu políček šachovnice, úpravě pravidel a výběru figur, ale vše nakonec dobře dopadá, může se hrát dál. Teď tedy začíná ta pravá správná hra. Na tahu je ODS a táhne bílým koněm.
Otázky Václava Moravce 16. 11. 2010
K noční tajné schůzce, na které byla podepsána pražská koaliční smlouva ODS – ČSSD, řekl pan doktor Bohuslav Svoboda (ODS):
„…kam jsme si nanosili nějakou čínu v těch krabicích a pánové se skutečně chovali tak jako Italové na matracích, že si ani nevzali příbor a jedli to těmi igelitovými vidličkami.“
Je obdivuhodné, jak výstižně, byť jistě nechtěně pan doktor charakterizoval smysl a podstatu oné schůzky. V Puzově románu „Kmotr“ je totiž „odchod na matrace“ terminus technicus mafiánských gangsterů mobilizovaných do války mafií o teritorium. Jsou soustředěni v konspiračním bytě, kde mají rozložené matrace, nevycházejí a čekají na povel k akci. Domnívám se, že uvedený výrok panu doktorovi tak nějak ve slabé chvilce uvolněné upřímnosti jen „vyklouzl.“ Ale o to je jeho příměr hodnotnější.
Bohuslav Svoboda se ohání povolební aritmetikou, demokracií a svou morální bezúhonností. Pražané prý takto volili, je tedy vše v pořádku. To opravdu pan doktor nerozumí podstatě problému? Skutečně nechápe, proč se zvedla vlna protestu proti koalici ODS – ČSSD, když v Praze drtivou většinou vyhrála pravice? Nepřipustí, že voliči ČSSD volili změnu, reprezentovanou Jiřím Dienstbierem, který prohlašoval, že s ODS koalici neuzavře? Je Svobodův výklad demokracie ohraničen pouze mantinely koaliční aritmetiky a je přípustná devadesáti pěti procentní shoda volebních programů ODS a ČSSD? Nevěřím tomu. Nevěřím doktoru Svobodovi. A nevěřím mu m. j. i proto, že teprve dnes, na ustavující schůzi zastupitelstva, pronesl na adresu demonstrantů, že „demokracie je také o slušnosti.“ Takže ví. Bohuslav Svoboda volá po slušnosti teprve ve chvíli, kdy lidem došla trpělivost s nemravností a sprostotou a kdy se mu náhle slušnost hodí. Čím dál více jsem přesvědčen, že pan doktor prostě a jednoduše chápat nechce.
Doktor Svoboda je v mých očích nejhorší možný budoucí pražský primátor, a to ze tří důvodů. 1. Buď je tak naivní, že nerozpoznal jemu přisouzenou roli „bílého koně“ ODS, na kterém se zpět ke korytům svezou ti, které pražští voliči většinou odmítli. 2. Je naivní, pokud se domnívá, že svým morálním kreditem a pověstí bezúhonného člověka překazí mafiánským „rodinám“ kšefty. 3. Pokud neplatí důvody 1. a 2., přistoupil dobrovolně ke spiklencům. Jiří Dienstbier to rozpoznal. Odmítl být bílým koněm a odešel. Zachoval si důstojnost. Bohuslav Svoboda ji dnešním dnem u mě ztratil.